|
|
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
|
|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Ohlasy československého tisku na pálení knih německými studenty ze dne 10. května 1933
Ort, Marián ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem bakalářské práce Ohlasy československého tisku na pálení knih německými studenty ze dne 10. května 1933 je komplexně přiblížit nejen pozadí akce ze dne 10. 5. 1933, ale také události předcházející, jelikož mezi sebou mají úzkou spojitost. Stěžejním bodem práce bude uvedení těchto událostí do kontextu s československým prostředím. V samostatné kapitole se budu podrobně věnovat reakcím československého tisku, k "hořlavým" událostem u našich západních sousedů. Postupně rozeberu několik článků, z širokého spektra tehdejšího tisku. KLÍČOVÁ SLOVA: Pálení knih, bibliokaust, autodafé, nacismus, propaganda, proti neněmeckému duchu, československý tisk, rok 1933.
|
|
|
Mediální obraz šestidenní války v dobových československých a polských denících
Tomanová, Kateřina ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a rekonstruovat mediální obraz šestidenní války na základě článků z oficiálních dobových polských a československých deníků, které vycházely během této události, tzn. během 5.−10. června 1967 až do opotřebovací války. Důraz je kladen především na způsob zobrazení šestidenní války a na komparaci mediálních obrazů konfliktu v československých a polských denících. Práce se zároveň snaží ukázat, jaký vliv na formování mediálního diskurzu v Československu a Polsku měla odlišná vnitropolitická situace a historické faktory. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je představen historický kontext události ve vztahu k Československu a Polsku, vývoj médií a vybraných deníků. Teoretická část je věnována rovněž principům propagandy, newspeaku a kritické diskurzivní analýzy. Pomocí této metody jsou analyzovány texty z československých a polských deníků - Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta, Lidová demokracie, Zemědělské noviny, Pravda, Trybuna Ludu, Żołnierz Wolności, Głos Robotniczy, Słowo Polskie, Życie Warszawy, Express Wieczorny. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěrečné části. Klíčová slova československý tisk, polský tisk, kritická analýza diskurzu, mediální obraz světa, šestidenní válka
|
|
|
Nástup zvukového filmu a jeho obraz v kulturních časopisech
Král, Tadeáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Autor se v práci zabývá nástupem zvukového filmu a jeho kritikou a hodnocením v soudobých československých kulturních a filmových časopisech. V první části práce popisuje vývoj filmu a filmového umění od jeho počátku na konci 19. století po dobu těsně před nástupem zvukového filmu na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Dále se zabývá vývojem zvukové technologie ve filmu a vznikem prvních zvukových filmů včetně problémů, které tato mediální změna přinesla. V praktické části práce poté autor pomocí kvalitativní analýzy dokumentů zkoumá články s touto problematikou v soudobých československých kulturních časopisech a charakterizuje, jaký byl obraz zvukového filmu v období jeho nástupu. V článcích o zvukovém filmu následně vymezuje čtyři hlavní témata - umělecká úroveň zvukových filmů, budoucnost zvukového filmu, zvukový film a divadlo a internacionalita filmu - a několik navazujících podtémat a názorových proudů. Autor zjišťuje, že zvukový film je přes nesourodou kritiku v období svého nástupu v československých kulturních časopisech hodnocen spíše negativně, ale zároveň je očekáván jeho budoucí vývoj a existence. V pozitivním hodnocení uměleckých kvalit zvukových snímků dále autor vysledoval v průběhu vymezeného období stoupající tendenci.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Summit Series v ledním hokeji z let 1972 a 1974 v československém tisku
Poláček, Daniel ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mediálnímu obrazu tzv. Summit Series z let 1972 a 1974 v československém tisku. Jelikož se obě tyto události, během kterých proti sobě poprvé nastoupili hokejisté Sovětského svazu a zámořští profesionálové, odehrály ve studenoválečných 70. letech 20. století, nabyly nejen sportovní, ale i politický rozměr. Československo bylo tou dobou pevnou součástí východní části bipolárně rozděleného světa. Práce se zabývá především tím, jak se při informování o Summit Series uplatnila komunistická propaganda. K tomu je využita kvantitativní obsahová analýza. Součástí výzkumu je i teoretická část, která se věnuje socio-historickému a mediálnímu kontextu doby.
|
|
|
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
|
host ::
RSS.